Umění světa

 Romantismus ve světové kultuře

•  počátek a 1. pol. 19. st. byly v Evropě spojeny s napoleonskými válkami, snahou o sjednocení Německa a Itálie a sebeuvědomováním jednotlivých národů hledající svou identitu ve své historii a v lidové kultuře
• nespokojenost s politickými poměry vyústila ve vlnu revolucí (v Řecku, Španělsku, Rusku, Německu, Belgii)
• společným cílem revolučních hnutí bylo prosazení občanských a národních práv
• liberalizovala se výroba a podnikání, do výroby se zaváděly stroje
• nové objevy, vynálezy
• zvýšení finanční síly měšťanů

ARCHITEKTURA

  - romantismus nevytvořil vlastní architektonický styl

  - stavitelé čerpali z gotiky (vznikala tzv. neogotika) a románského slohu (vznikal tzv. neorománský sloh)

-           - kolébkou neogotiky je Anglie

-           - oblíbené byly romantické zahrady, ve kterých stály uměle vybudované zříceniny, poustevny či minarety inspirované mimoevropskou architekturou

-          Eugene Emmanuel Viollet-le-Duc – restauroval opevnění města Carcassonne či katedrály v Paříži, Amiensu a v Remeši

-          Houses of Parliament – neogotika, Londýn

-          zámek Ashridge - novogotika

-          Albert Memorial – novogotika

MALÍŘSTVÍ

-          - nevšední a tajuplné náměty

-          - čerpá se ze středověku a současných národních hnutí

-          - důraz kladen na obsah díla a na dosažení efektu neklidu a dynamiky

-          - inspirací byla příroda, hudba, pohádky, idealizovaný orient

-          - zobrazení temných krajin a lesů plných dramatičnosti

-          Francisco Goya – Hrůzy války

-          Joseph Mallord William Turner – Poslední plavba lodi Téméraire; Déšť, pára a rychlost

-          Eugene Delacroix – Svoboda vede lid na barikády; Bárka Dantova

-          Théodor Géricault – Vor Medúzy

SOCHAŘSTVÍ

-          - tvorba pomníků

-          Francois Rude – reliéf Marsellaisa na Vítězném oblouku v Paříži; socha Jany z Arku a socha maršála Neye

-          David d’Angers

HUDBA

-          - vyjádření citů a nálad

-          - využití prvků lidové hudby

-          - nejdříve převládala písňová a klavírní forma, později vznikaly programní symfonie, symfonické básně a hudební dramata

-          Franz Schubert

-          Fryderyk Chopin

-          Franz Liszt

-          Richard Wagner

-          Louis Hector Berlioz

-          Nicollo Paganini – používání nové techniky hry

LITERATURA

-          - zdůrazňuje se jedinečnost, emoce, spontánnost

-          - požadovala se tvůrčí svoboda a osobitost autora

-          - autoři zobrazovali iracionálnost (nadpřirozené jevy, pověry, šílenství)

-          - oblíbenými tématy byly útěk z každodenního života, svoboda, nespoutanost, individualita, nezkrotná síla přírody (bouře, vodopády, pouště, moře), minulost (hl. středověk), mystika, exotické země

-          - hlavní hrdina je výjimečná osobnost

-          - stojí mimo společnost – vrah, kat, vyděděnec, žebrák, tulák a odmítá její normy

-          - touží po lásce, která však nikdy nebude naplněná, prožívá konflikt se světem, v němž se cítí jako osamělý cizinec

-          - řešení hledá v úniku do nezkaženého světa minulosti, fantazie, na venkov mezi prostý lid, spjatý s tradicemi a přírodou

-          - romantická hrdinka většinou vdaná, ale zamilovaná do jiného muže, je však spoutaná společenskými pravidly, které mají přednost před vášní, a tak zůstává věrná manželovi

-          - svět nelze změnit, z čehož plyne melancholie, pesimismus, zklamání, skepse

-          - nejprve se psala spíše intimní a reflexivní lyrika, později však převažovala próza

-          - typické žánry – lyrická balada, poema, básnická povídka, moderní epos, román ve verších, dramatická báseň, historický román a povídka, využívala se lidová mluva a archaický jazyk

-          v rámci romantické literatury lze vydělit dva velké proudy:

-          REVOLUČNÍ, který zdůrazňoval národní hrdost, jeho hrdina bojoval proti společnosti (většinou neúspěšně)

-          druhý proud, KONZERVATIVNÍ, stavěl do kontrastu současnou společnost a vysněné ideály, nesnažil se o změnu tohoto stavu

-          George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelley, Jane Austenová, Walter Scott – Anglie

-          Victor Hugo, Alexandre Dumas st. – Francie

-          Heinrich Heine, bratři Grimmové, Novalis – Německo

-          Alexandr Sergejevič Puškin, Michail Jurjevič Lermontov – Rusko

-          James Fenimore Cooper, Edgar Allan Poe – Spojené státy americké